Povídání o Krakonošovi a Trautenberkovi

Říká se, že dobrý soused je požehnáním. Všichni bychom si přáli mít souseda, u kterého se můžeme kdykoliv bez obav zastavit na kus řeči nebo na skleničku dobrého vína. Souseda, ke kterému si můžeme skočit třeba pro brambory, když právě došly. Souseda, který, když náhodou nevyjdeme s penězi, ochotně zaskočí jako privátní banka. Souseda, který nemá problém večer pohlídat naše děti a hlavně nepomlouvá, nezávidí a neškodí. Dost! To je až příliš neuvěřitelný příběh z pohádky. Osobní zkušenosti se sousedskými vztahy bývají spíš opačné. A přitom skoro všichni jsme sousedi a záleží vlastně jen na nás, jak si naše vzájemné vztahy nastavíme.

Být sobec je moderní

Od doby, kdy jsme s jeskyní opustili i společný kmenový oheň, stále víc se uzavíráme do svých obýváků, chalup a zahrad. Schováváme se za vysoké ploty, za bezpečnostní zámky a okolí nás v tom lepším případě nezajímá. V tom horším případě semínko naší sobeckosti vyklíčí v ošklivou popínavku závisti, netolerance a neochoty. To je, bohužel, mnohem věrohodnější popis sousedských vztahů v dnešních odcizené, globalizované společnosti. Není náhodou, že druhým nejčastějším problémem, který řeší obecní přestupkové komise, jsou narušené sousedské vztahy.

Kterak Trautenberk nezmoudřel

Snad všichni známe pohádkový příběh o břichatém závistivci Trautenberkovi, který místo dobrých sousedských vztahů se snaží přijít na kobylku mocnému Krakonošovi. Neustále vymýšlí lumpárny, úskoky a podvůdky, jen aby poškodil a podráždil souseda. A teď si představte, kdyby Trautenberk místo nekonečných sporů uzavřel s Krakonošem přátelství. Určitě by se za to od dobráckého souseda dočkal i nějaké té vítané nadpřirozené odměny. Pravda, taková pohádka by děti asi moc nebavila, ale je to zaručený návod, jak dobře nastavit sousedské vztahy.

Kde končí pohádka, začíná život

V konkrétním případě, který se týká královéhradeckého Březhradu, také jde o sousedské vztahy. Nežádaná firma vstupuje mezi starousedlíky. Krumpáč se ještě ani jednou nezaryl do země a už je na stole kupa argumentů, že tohle přece nemůže fungovat. ThyssenKrupp na někoho působí jako červený hadr na krocana. A hudrování je slyšet až za humna. Přitom zkušenosti z celého civilizovaného světa ukazují, že dobré sousedství s velkou společností je víc než prospěšné. V první řadě firma nadstandardně pečuje o zdraví, bezpečnost i vzdělávání svých zaměstnanců. Soused škarohlíd, který však ve firmě nepracuje, si řekne, že z toho nic nemá. Prestižní firma má zájem, aby okolí bylo zvelebené, aby komunikace byly sjízdné a dopravní obslužnost dostatečná. Jenže soused škarohlíd, který neopustí svou zahrádku, si řekne, že z toho přece nic nemá. Firma odvádí do obecního rozpočtu nemalé daně a je inspirací i pro další společnosti. Ale soused škarohlíd, který si tak rád zanadává u piva, z toho nic nemá. Při tom právě velký dobrý soused ochotně pomůže místní škole i sportovcům, také handicapovaným. Přispěje na ekologii, podpoří zájmový kroužek. Ale vyprávějte o tom sousedovi škarohlídovi, který celý den jen prosedí před televizí.

Říká se, že dobrý soused je požehnáním. ThyssenKrupp Ferrosta určitě není ani Krakonoš ani Trautenberk. Je to velká respektovaná společnost, která však chce a umí být dobrým sousedem. Jde jen o to odložit černé brýle a vidět dál než za obecní humna.

Ing. Iva Kubíčková
Manažerka Logistického centra
ThyssenKrupp Ferrosta
Hradec Králové

Nahoru      Verze pro tisk     zpět na Logistické centrum